Kdo nic neví, musí věřit všemu
Když si s něčím naše civilizace neví rady, tak se na to vymyslí patřičné teorie, které se posléze stávají univerzální pravdou. Z tohoto úhlu pohledu se ve společnosti šíří a povzbuzuje apatie, neboť ta nejlépe prospívá nevědomosti, kterou jsme trvale vyživováni.
Abychom nepociťovali strach z neznáma a zároveň si nemuseli lámat hlavu nad záležitostmi, kterým nikdo beztak nerozumí, věnují se těmto a jiným otázkám pověření odborníci, kteří na tomto světě produkují zkreslenou realitu, jež je v přímém rozporu se skutečností. V dávné minulosti tuhle činnost vykonávali náboženští vůdci, kněží a šamani, zatímco dnes takovouto úlohu zdárně zastává moderní věda!
Z tohoto hlediska lze pochopit, proč jsou alternativní teorie v mainstreamu označovány za konspirace, neboť, kdo nic neví, musí věřit všemu! Z tohoto důvodu se domnívám, že žijeme v informačním šálení, o němž nemáme sebemenšího tušení.
Proto se občas stává, že hlavní prediktor sdíleného obsahu, znehodnotí v očích veřejnosti úvahy a teorie z nehomologovaného zdroje, jež představuje onen atribut výše popisované nejistoty, z níž lze snadno vycítit odlišnost tohoto světa. Kdyby se potvrdilo, že na Měsíci žijí mimozemšťané, vzrostla by tím nežádoucí nejistota, která oslabuje stávající moc a systém, na němž je současná civilizace životně závislá. Kdyby tomu tak bylo, nepochybně bychom náš svět vnímali ve zcela jiných barvách, než je tomu doposud!
Jde o to, pokud by zamlčovaná skutečnost vyplula na povrch, ohrozilo by to technokratickou jistotu, která popírá vše, co souvisí s nadpřirozenem a tomu podobných zvláštností, a to je právě to, oč tu běží! Jestliže bychom o tuhle nedotknutelnou bezstarostnost z nějaké příčiny přišli, následkem toho bychom začali přemýšlet nad aspekty běžného života, a to je v přímém rozporu s charakterem společenského života, na jehož fundamentech zamrzla nynější civilizace.
Navzdory tomu, že jsme v kosmologickém výzkumu neučinili za posledních sto let žádný zásadní pokrok, tak jsme přesto dokázali k obrazu svému stvořit vesmír, který funguje na vytvořených principech, jenž napsal sám člověk. Tudíž žijeme v iluzorní spokojenosti, což je důmyslný prostředek podmiňující si naše logické myšlení a selský rozum. Nebude to asi jenom náhodou, že o objektech UFO nemáme potřebné informace nebo dostatek informací, nehledě na to, že jsou jich každý rok pozorovány tisíce!
Samozřejmě nelze tvrdit o všech nevysvětlitelných jevech, že jsou zjevným podvrhem! To samé lze říci o bizarních hypotézách, ať už vám budou znít jakkoliv šíleně. V tomto uvedeném případě je však onen zakopaný pes! Máme-li se posunout k jádru věci, potom se musíme v mozaice různorodých úvah a teorií dostatečně orientovat, abychom nepodlehli mainstreamovým bludům a pověrám.
Na každém šprochu pravdy trochu...
Většina lidí se dnes domnívá, že pozorované UFO pochází z druhého konce vesmíru, odkud k nám mohou tihle zelení mužíčci přilétat. Ostatně mýlit se může každý, zvlášť když se nemusí jednat o mimozemské návštěvníky, ale o cestovatele z budoucích časů, což nelze vyloučit.
Takže tajemné UFO může kupodivu pocházet odsud, čili z této naší planety. Jenomže tyto neidentifikovatelné létající objekty, mohou k nám putovat z druhého konce světa naší planety, ovšem z její spodní části, o níž nemáme potřebné poznatky a dostupné informace. Proto se domnívám, že takzvaní Ufouni jsou v tomto směru oproti nám, těmi poněkud vyvinutějšími protinožci, kteří sem z nějakého neznámého důvodu občas zavítají.
Mluvím-li o protinožcích, pak tím nemám samozřejmě na mysli Australany, ale takzvané - „JINOZEMŠŤANY“. Ti žijí na odvrácené straně našeho planetárního disku. Nejde o žádnou chybu v textu, když jsem uvedl, že jinozemšťané žijí na odvrácené planetární straně, nikoliv na ZEMĚKOULI. Podle astronomů žijeme nesporně na planetárním tělese kulového tvaru, nicméně v tomto příspěvku se budete moct seznámit se zcela ojedinělým pohledem na tuto záležitost, která nevylučuje tu možnost, že všechno může být jinak.
Jasný jak facka, Země je placka!
Je naše planeta kulatá, nebo je to placka? Proč bychom si ale měli myslet, že Země je placatá? Je potřeba si dávat věci do souvislostí, a teprve pak lze něco analyzovat. Začněme třeba tím, o čem se moc nemluví ani nepíše. Kupříkladu o existenci duté Země, která rozděluje naši planetu na dva světy. O existenci vnitřní Země byli taktéž přesvědčeni nacisté, proto tedy zkoumali jižní oblasti naší planety, kde si zřídili tajnou základnu - Nové Švábsko. Co má ale plochá Země společného s teorií o duté Zemi?
Nacistickým badatelům z Třetí říše, se zřejmě v této otázce podařilo odhalit cosi zásadního, neboť to něco podnítilo nacistické vedení k tomu, aby vyslalo své expedice do tajuplných oblastí uvnitř země, kde zasvěcení členové těchto výprav pátrali po všem možném, například po mýtickém království Agarthy. Tento podzemní svět může představovat, potřebný důkaz o existenci protilehlé strany planetárního disku. Ve skutečnosti nemusí být tento podzemní svět pod povrchem planety, ale někde na jeho opačném konci.
S touto teorií úzce souvisí další záhada, která četné badatele nenechává chladnými. Tím je takzvaný -Voynichův rukopis, který je rozdělen do několika částí. Podivuhodné je na tomto rukopisu to, že byl napsán neznámým písmem, které se dosud nepodařilo rozluštit, což je podivné, zejména když se moderní kryptologii podařilo dešifrovat mnohem starší a relativně složitější starověká písma, tj. například staroegyptské hieroglyfy.
Nejzajímavější na Voynichově rukopisu je jeho botanická část, v níž jsou uvedeny ilustrace a popisy neznámých rostlin, o jejichž původu a určení není nic známo. Jsou snad v tomto herbáři zaznamenány mimozemské rostliny? Možná už postupně začínáte chápat, kam nás tahle otázka asi zavede. Ten, kdo stojí za tímto rukopisem, nejspíš pronikl do „JINOSVĚTA“, v němž nějakou dobu působil, což mu umožnilo ovládat písmo z jiné sféry, jemuž v našem světě nikdo do této doby nerozumí. Taktéž zde spatřil a následně si do tohoto herbáře zaznamenal, rostliny v naší přírodě se nevyskytující.
Je nesporné, že teorie o duté Zemi posiluje domněnku o existenci planetárního disku, jehož pomyslná skutečnost popírá všechna vědecká a astronomická tvrzení týkajícího se vzhledu této planety, která nemusí být kulatá. A pokud není tohle těleso kulaté, nemusí se točit!
Jaké jsou důkazy o placaté Zemi?
Ačkoliv jsou důkazy o ploché planetě velice diskutabilní, z dnešního moderního přístupu spíše zavrženíhodné, tak to neznamená, že zastánci ploché Země jsou demagogičtí hlupáci, kteří se chtějí jen zviditelnit. Pokud se argumentuje například tím, že NASA nesčetněkrát z vesmíru nafilmovala „Zeměkouli“, což je mimochodem pravda, tak zde máme pořád zjevné nejasnosti, které vrhají stín na důvěryhodnost vesmírných agentur, včetně čínských a ruských kosmických organizací.
Jde o to, že všechny pořízené snímky z vesmíru (fotografie) zachycující naši zeměkouli, neodpovídají skutečnosti. Země na nich vypadá vskutku nádherně, neboť se jeví symetricky jako přesně vytvarovaná koule, které nelze nic z estetického pohledu vytknout.
Realita je však odlišná od skutečnosti, protože sami vědci přiznávají, že sestavili gravitační model Země, kterému se odborně říká geoid. Tahle gravitační mapa vyobrazuje Zemi jako brambor, který se nepodobá ideální geometrické kouli, kterou dobře známe ze školních glóbusů. Například to, že gravitace na Islandu je silnější než v Indii dokazuje, že přitažlivé vlny a síly jsou nerovnoměrně na zemském povrchu rozložené. Z toho lze usoudit jediné - Země není kulatá! Mohou být pořízené fotografie naší planety cenzurované, nebo jinak upravené do nám známé podoby?
Jakmile si vyguglujete jakékoliv obrázky naší planety zachycené kamerou z vesmíru, jsou tyto snímky vždy identické, respektive geometricky dokonalé! Přičemž Země se podobá více bramboře, takže ji lze nazvat – ZEMĚBRAMBOROU! Jistě mi dáte za pravdu, že obdobné nesrovnalosti mohou objektivně smýšlející záhadology, evidentně znejistit, což může kdekoho dovést k rozpakům nad kosmickým výzkumem, který zavdává důvod ke spekulacím, a to nejen v této otázce plochosti Země.
Pokud by tomu tak doopravdy bylo, pak se nabízí otázka, co přivádí všechny vesmírné agentury k tomuto komplotu? Proč je těžké přiznat, že našim domovem je nehybná placka, nikoliv se točící koule? Pakliže lze celosvětové veřejnosti vnuknout obraz o Zeměkouli, která je pravděpodobně plochým diskem, neboli jinak řečeno, nerovnou hroudou zeminy s výskytem zázračného života, proč by nemohly kompetentní vědecké instituce a vesmírné agentury, podobně zastírat fakt o tom, že Země je ve sluneční soustavě plochým diskem, případně ještě něčím jiným, o čem nemáme vědět.
Čím by asi tak mohla být, pokud není planetou? Jestliže tento námi obydlený disk není planeta, nelze dojít k jinému závěru než k tomu, že tohle vesmírné těleso „Země“, s uměle vytvořenou gravitací a ochranným štítem proti kosmickému záření, představuje kosmické plavidlo jménem – ZEMĚ!
Vesmírné plavidlo s biosférou a oceány
Ať to zní jakkoliv šíleně, nelze vyloučit, že žijeme na vesmírné lodi s uměle vytvořenou gravitací. Voda v tekuté formě, tj. moře a oceány, se v této sluneční soustavě vyskytují výhradně na Zemi. Co je toho asi příčinou?
Jakmile budete na kulatý míč lít vodu, poměrně rychle zjistíte, že voda kvůli kulatému povrchu stéká rychle dolů a neudrží se na této geometrické struktuře. Tím lze poměrně snadno vysvětlit, proč se na kulatých planetárních tělesech, alespoň v této sluneční soustavě, kupříkladu na sousedních planetách (Merkur, Venuše, Mars) nevyskytují moře ani oceány v takovém rozsahu a podobě, jako na našem biosférickém disku.
Tohle jen dokazuje, že Země není kulatou planetou, ale plochým plavidlem, v němž je díky tomuto „talíři“ - „disku“, podobným způsobem jako v akváriu napuštěna životadárná kapalina, čili voda. A co gravitace? Cožpak nemohou gravitační síly na kulovitém kosmickém tělese přitahovat vodu k planetárnímu jádru? Nemohou! To proto, že není vůbec jisté, jestli ve vesmíru gravitace existuje! Pakliže na zemském povrchu působí síla přitažlivosti, ani tak nelze spolehlivě určit, zdali je gravitace silou kosmického prostředí.
|
|
Zemskou přitažlivost lze tedy objasnit jediným možným způsobem, a tím je umělá gravitace, která je na našem vesmírném plavidle, čímsi tajemným vytvářena. Kromě umělé přitažlivosti, musí být takovýto biosférický koráb vybaven ještě energetickým zdrojem, který celou tuhle propracovaně složitou soustavu nepřetržitě napájí.
Cosi na bázi nukleárního reaktoru bude nejspíš naši loď nevyčerpatelnou energií zásobovat, jinak by zde život nebyl možný! Předpokládám, že energetickou jednotku bude tvořit zemské jádro, v němž se odehrávají nejrůznější termonukleární reakce, z nichž je pak vyživováno vše, co je součástí tohoto slovy těžko popsatelného komplexu.
Abych tuhle úvahu ještě více rozvinul do nejmenších podrobností a zároveň rozšířil o mysteriózní prvky, dospěl jsem k abnormální představě o tomto kosmickém tělese, jehož jsme my součástí a posádkou. Jde o to, že ve skutečnosti nemusí Země okolo slunce obíhat, neboť tomu může být právě naopak, přinejmenším z hlediska pozorovatele.
Lze předpokládat, že každá vyspělá kosmická loď obdobné kategorie, je vybavena různými bezpečnostními systémy, které ji ochraňují před vnějšími i vnitřními neočekávanými vlivy či událostmi. Do tohoto konceptu neodmyslitelně patří maskovací ochrana. Maskování na principu zneviditelnění kamuflovaného objektu, je velice účinnou obranou proti jakémukoliv vnějšímu nebezpečenství. Co není vidět, zkrátka neexistuje!
Takovýto bezpečností prvek lze však využít i ve vnitřní sféře toho či onoho plavidla. Za předpokladu, že hlavní Konstruktér a Stvořitel této vesmírné lodi, něco takového zamýšlel? Pokud ano, potom není vyloučeno, že okolní vesmír včetně naší hvězdy - Slunce, s pomocí holografické technologie simuluje námi viděný vesmír.
Nakonec k tomuto výsledku dospěli již vědci, kteří při detekci gravitačních vln, získali důkazy o tom, že náš kosmos zřejmě funguje jako hologram. Jestliže nám tohle plavidlo brání v tom, abychom okna vesmíru otevřeli dokořán, potom je nanejvýš zřejmé, že žijeme v permanentním přeludu. Dost možná v nesimulovaném kosmu, nejsou vzdálenosti jednotlivých kosmických těles a světů, odděleny nekonečnými a především nedostupnými dálkami Vesmíru, tak jako v pojetí této naší kosmické simulované reality.
Kdo hledá, najde!
Na závěr bych chtěl říct, že není potřeba v tomto tématickém zamyšlení všemu rozumět, stačí když budete obsah článku cítit. Fantazijním vizím a představám mohou totiž naslouchat jedině svobodomyslní lidé, kteří se dokážou povznést nad přetvářku simulované reality, navzdory všem předkládaným teoriím a učení, které se přímo či nepřímo dotýká zbloudilého člověka v jeho uměle navozeném kómatu.
Snad právě proto bychom měli začít přemýšlet nad životem, jemuž vděčíme za to, že jsme. Našim sousedům z odvrácené strany této lodi (disku), se to zřejmě již podařilo, díky čemuž pochopili, kde a v čem žijí. Pravděpodobně také odhalili to, kam má naše společná loď namířeno, pokud nějaké místo určení existuje. Co z toho všeho vyplývá?
Dokud budeme na naši mateřskou loď nahlížet jako na kouli či planetární těleso, i když jsme na palubě překrásné hvězdné lodi, kvůli vytvářeným klamům - nikdy v Bermudském trojúhelníku neodhalíme, onen vstup k našim sousedům na opačné straně tohoto pomyslného světa. A to je nesmírná škoda, protože se od těchto vyspělejších protinožců můžeme dozvědět, vše o smyslu života a smrti, a ještě mnohem víc, co nás může povznést k vesmíru a jeho mysteriím!
 |
