Nadarmo se neříká: „Kdo se bojí, nesmí do lesa!“ Doopravdy, lidé mnohdy kvůli strachu marně přeceňují nebezpečí. Ale, strkat hlavu do písku a zbytečně otálet se nevyplácí! Málokdo si uvědomuje, že žijeme v paralelním světě, v němž bok po boku existují dvě odlišné skutečnosti, z nichž se zrodila takzvaná SUPER – REALITA!
Abychom si uvědomili, že v něčem takovém žijeme, čímž je syntetický zdroj zahaleného obrazu, pak musíme nejprve poznat sami sebe, protože, kdo nedá sám na sebe, jakoby ani nežil. Jak lze rozpoznat super-realitu od nezfalšované skutečnosti? Škodí nám tahle s nadsázkou řečeno super-realita? Můžeme se z tohoto přeludu vymanit? Je něco takového vůbec možné?...
ROZUM
POTŘEBUJE K ROZVOJI SVOBODU
Vskutku,
super-realita
je člověkem stvořená myšlenka, která
odebírá jiným
myšlenkám jejich
myšlenky. V podstatě jde o nadřazenou myšlenku
dominantního jedince, jehož idea se oproti
ostatním
nápadům, dokáže zhmotnit do
reálné podoby.
To, jak vypadá dnešní svět,
vzešlo ze
superhmotných představ, které si čím
dál
častěji podmaňují naše rozumové
uvažování. Jakmile je vědomí člověka
na čemkoliv
závislé, pak dochází k
útlumu
svobodné vůle, kterou lze připodobnit k lidskému
tělu, na
nějž bezdůvodně útočí vlastní
imunitní
systém.
Pozn.
Super-realita je v
podstatě vidění zprostředkovaného
světa, který vypadá tak, jak nám ho
dopodrobna vykreslují masmédia, tedy
hromadmé sdělovací
prostředky.
Jenomže, realita mnohdy neodpovídá skutečnosti,
dokud se
o tom sami nepřesvědčíte na vlastní oči. Vzhledem
k tomu,
že nemůžeme být vždy všude, nelze se objektivně
na
skutečnost dívat druhýma očima. A proto žijeme v
trvalém vakuu, do něhož přicházejí
informace z
druhé ruky, nepůvodní a přenesené,
pravdivé
i nepravdivé. Nacistický ministr
národní
osvěty a propagandy - Joseph
Goebbels prohlásil:
„Stokrát
opakovaná lež se stává pravdou.“
Jinými slovy řečeno: Super
- realita nahrazuje skutečnost, až když je
stokrát řečená „pravda“ pryč.
Když odolnost (imunita) útočí do
vlastních řad, v tom případě hovoříme
o
autonomním chronickém onemocnění. Z
tohoto
úhlu pohledu si dovolím tvrdit, že
podřizování se cizím
mentálním
vlivům (dominantním myšlenkám a
názorům), zdraví
neprospívá.
Psychická pohoda
je půl zdraví, a právě tohle je klíč k
dlouhodobému růstu inteligence. Jen tak mimochodem, podle
jedné vědecké studie IQ lidstva výrazně
klesá. Co je za tímto
znepokojivým jevem?
Pozn. IQ
lidstva rapidně klesá! IQ lidí nyní
začíná klesat. ... „Narození
v letech 1962
až 1975 vykazovali nárůst IQ o tři procentní
body.
Ovšem u ročníků poté IQ trvale
klesá,“ přibližuje Ole Røgeberg,
vědecký
pracovník, který se na výzkumu
podílel. Z
jeho slov tedy vyplývá, že generace
dnešních čtyřicátníků a
mladší ročníky hloupnou.
ČÍM
VÍC PODŘÍZENÝCH LIDÍ, O TO
MOCNĚJŠÍ
SUPER-REALITA
Uveďme
si nějaký příklad. Jestli se vám někdy
přihodilo,
že jste zabloudili v lese, tak jste se museli spolehnout sami na sebe!
Ač šlo o nepříjemnou zkušenost, přesto
se před
vámi otevřel dosud nepoznaný rozměr, jenž
vám
otevřel cestu ke svobodnému rozhodnutí.
Posouzení,
neboli jinak řečeno rozhodnutí, poskytuje
svobodné
bytosti nezbytnou volbu, která na základě
vlastních myšlenek zvažuje, co je a co
není pro ni
správné. V této
zátěžové
zkoušce nejste pod vlivem společenského
zřízení – civilizace, tudíž
pro vás
neplatí zákony či všelijaká
nařízení, dokonce čas z tohoto úhlu
pohledu, plyne
pomaleji!
Za těchto podmínek nemůžete nikoho oklamat,
jedině tak sebe, a proto směr k domovu naleznete s pomocí
svého přirozeného instinktu, neboť ten
nepodléhá emocionálnímu
smýšlení jednotlivých
lidí,
eventuálně různých skupin. Pouze ve
stavu deprimace
nastává zjevný okamžik pravdy, což
znamená,
že poprvé v životě poznáte –
kým skutečně
jste. Nemusíte si nic nalhávat!
Jedině
váš názor je ten
správný, ať už bude
jakýkoliv. V tomto odloučeném
prostředí,
čili v lese, se stáváte sami sobě autoritou,
vůbec nikdo
nad vámi nebdí. Jedině vaše
rozhodnutí
vás dovede do bezpečí domova, nebo
také ne. Co
tím vším bylo řečeno a
odpovězeno?
SUPER-REALITA
je vyživovaná iluze vlastního JÁ, a to
nás
svedlo z cesty, která by měla vést k
evolučnímu
vzestupu, za jehož horizontem bychom měli dosáhnout
vysněného ráje. Pakliže nějaký
existuje?
Super-realita nás omezuje ve vývoji,
protože ji dovolíme, aby za nás
přemýšlela,
a tím přicházíme o svobodu, což je
kontrola nad
naším počínáním.
Jak jsem již
výše předestřel, čím méně
svobody se
nám dostává, o to víc jsme
hloupější!
Všudypřítomná
super-realita
se chová úplně stejně, jako
starostlivá matka,
která svému dítěti vše
zařizuje a
obstarává, poněvadž jste pro ni
nesvéprávný člověk –
nedorostlý
potomek vyžadující neustálou
péči. Přesně
tahle starostlivost je důvodem toho, proč lidem rapidně
klesá
IQ. A proto podléháme
všemožným
iluzím, které nás dovedli tam, kde
jsme.
POD
KONTROLOU EGREGORŮ
Pro
názornost opět uvedu příklad: Vejce byla vždy
považována za nezpochybnitelnou součást
zdravé
výživy. Jakmile však do našeho
stravování vstoupil posel
špatných
zpráv a nebetyčný egregor očividného
klamu, hned
nato se stala vejce nevhodnou potravinou, zejména kvůli
tomu, že
jejich pravidelná konzumace prý
přispívá ke
zvyšování hladiny
špatného
cholesterolu (LDL) v krvi.
Vaječné žloutky s obsahem
prospěšných látek pro
lidský organismus,
jako jsou např. Biotin, vitamíny skupiny B,
vitamíny
skupiny E, vitamín D a vitamín A, ale i
minerální látky,
především
vápník, železo, fosfor, draslík, selen
a zinek, se
dostaly na seznam zapovězených potravin, jež
neprospívají lidskému organismu. SUPER
- REALITA
se v tomto případě postarala o své,
dokázala
omezit spotřebu vajec do té míry, že dodnes
většinová společnost konzumuje méně
vajec, a proto
trpí nedostatkem vitamínu D.
Pozn. Egregory
jsou vlastně nehmotným vyjádřením
emocionálního a
myšlenkového světa
jednotlivých lidí, nebo skupin. Dá se
říct,
že všechny možné skupiny
vytvářejí a
posilují své vlastní egregory, např.
sportovní kluby, školy,
náboženství,
národy, apod.
Navzdory tomu, že se oproti
minulosti spotřebuje mnohem méně vajec, jsou
stále
kardiovaskulární onemocnění
nejčastější příčinou smrti. Jen co
vaječný
egregor vyšuměl do ztracena, jsou slepičí embrya
znovu na
stole, dostaly se opět na výsluní
dostupných
super-potravin.
Na tomto příkladu lze vidět, že EGREGOR
posluhující super-realitě,
jen předstírá svůj smyšlený
obraz o
neexistující skutečnosti, která se
vyobrazuje
pouze v našich představách. Paradoxně tak
dochází k tomu, že neexistence má
navrch před
hmatatelnou skutečností, a to je zřetelné
pokřivení námi přijímaného
vidění
světa. Pokračování...