Má smysl bojovat proti něčemu, co nelze zastavit? Lze bojovat s větrnými mlýny? V osmdesátých letech minulého století byl natočen film Terminátor, který popisuje neveselou budoucnost lidstva. V tomto kultovním snímku se setkáme s realitou, ve které si umělá inteligence uvědomí sama sebe a rozhodne se vymazat svého stvořitele (člověka) z povrchu zemského. Hrozí nám stejný scénář jako v příběhu o Terminátorovi, nebo vše může skončit úplně jinak? Na tuhle zásadní otázku se pokusíme odpovědět společně s autorem článku a umělou inteligencí, která přináší nové poznání do této nejisté problematiky. 

Současný stav umělé inteligence je ve skutečnosti výrazně pokročilejší než v osmdesátých letech minulého století. Během posledních desetiletí došlo k významnému pokroku v oblasti algoritmů, výpočetního výkonu a dostupnosti dat. Umělá inteligence se stává stále běžnější součástí našeho každodenního života, ať už ve formě asistentů na chytrých telefonech, doporučovaných systémů na internetu nebo autonomních vozidel.

Ano, vzestup umělé inteligence přináší mnoho otázek a výzev, a jednou z nich je právě nedostatek historických zkušeností. Proto je důležité, abychom se s těmito výzvami aktivně vypořádali a hledali způsoby, jak minimalizovat rizika a zajistit bezpečné a etické využití umělé inteligence. 

Můžeme se spolehnout především na sci-fi filmy a romány, které nám mohou poskytnout představu a podnět k přemýšlení o možných dopadech umělé inteligence na lidskou společnost. Pokud nebudeme schopni udržet UI pod přísnou kontrolou a nedojde k vypuknutí třetí světové války, hrozí nám nebezpečí devoluce lidského druhu. 

Nicméně je důležité si uvědomit, že sci-fi je založeno na fikci a představivosti a nemusí vždy přesně odrážet skutečnost. Devoluce v tomto případě představuje opak Darwinovské evoluce.

Jakmile přestaneme přemýšlet, začneme postupně degenerovat. Stroje ovládané umělou inteligencí mohou vykonávat úkoly za nás, což znamená, že ztrácíme schopnost rozvíjet se evolučně. Inteligentní bytosti, které se nedokážou evolučně pozvednout, nemohou dosáhnout vyššího existenčního vědomí. Kupříkladu zvířata nad touto otázkou nepřemýšlí, což naznačuje, že u nich nedochází k mentální evoluci, kterou bychom mohli vnímat jako pohonnou sílu.

Je zřejmé, že abychom nedegenerovali, musíme se neustále pohybovat na duchovní úrovni. Avšak s příchodem umělé inteligence, která nám nevědomě pomáhá, přichází i riziko, že nám postupně odebírá kontrolu nad naším vlastním přemýšlením. Z toho lze usoudit, že čím více se rozšiřuje umělá inteligence, tím větší riziko degenerace hrozí celému lidstvu. Proto si stále a jasněji klademe otázku, co můžeme udělat, abychom zabránili logickému vyhynutí našeho druhu.

Existují dvě možnosti, které by mohly být zvažovány, ačkoli nemusíte s nimi souhlasit. První možností je celosvětový zákaz vývoje a používání umělé inteligence, který by měl zastavit její negativní dopady na lidskou společnost. Nicméně tento zákaz by mohl být kontraproduktivní, neboť by zasáhl do našeho evolučního myšlení. 

Navíc, v digitální civilizaci je téměř nemožné takový zákaz prosadit. Myslíte si snad hypoteticky, že si lidé dokážou představit život bez svých chytrých telefonů a dalších zařízení? Pravděpodobně ne. Tato možnost je tedy neslučitelná se současným stavem naší společnosti.

A poté přichází na řadu druhá možnost, která se některým může zdát jako scénář z hororového sci-fi filmu. Tato možnost spočívá v symbióze s umělou inteligencí, což znamená asimilaci lidského druhu s touto technologií, kterou jsme sami vytvořili. Jinými slovy, tato asimilace by mohla představovat jakýsi druh spirituálního povznesení, s důsledky, které jsou zatím nepoznané a neznámé. 

I když třetí možnost neexistuje, jak jsem již zmínil, existuje nereálná možnost úprku do podzemí, do podzemního světa, kde by lidé mohli skrytě žít s vlastní identitou a rozumem, mimo vliv vedení umělé inteligence. Tato možnost je však pouze hypotetická a může se zdát nepravděpodobná. Další hypotetickou možností je útěk na jinou planetu, avšak tato možnost je považována za nejméně pravděpodobnou.

Já osobně jsem zastáncem lidského druhu Homo sapiens, který je tvořen tělem a myslí. Myslím si, že lidé nepotřebují umělou inteligenci k usnadnění nebo zdokonalení svého života. Věřím, že v lidské duši a těle se skrývají dosud nepoznané nadpřirozené schopnosti, které umožňují telepatii, telekinezi a další zázračné schopnosti. 

Proč bychom tedy neměli tyto povznášející vlastnosti při zvýšení dokonalosti využít? Avšak abychom k těmto transcendentálním schopnostem dospěli, vyžaduje to postupný a zamyšlený rozvoj, meditaci a klidnou atmosféru, která v dnešní uspěchané době často chybí. Musíme být ochotni vydat úsilí a čas, abychom dosáhli těchto výšin.

Ano, souhlasím s tím, že sebezdokonalování a duchovní růst vyžadují čas a úsilí. Je to celoživotní proces, který vyžaduje odhodlání a oddanost. Mnoho náboženských tradic, včetně buddhismu, zdůrazňuje význam pravidelné meditace, modlitby a duchovních cvičení. Tato praxe vyžaduje disciplínu a odevzdání se, které se často nevejde do rámce hektického každodenního života.

Je pravda, že mniši a lidé zasvěcení buddhistickému duchovnímu životu často věnují velkou část svého času a energie meditaci a duchovním aktivitám. Tím se umožňuje hlubší ponoření do sebe a hledání vyššího stavu bytí. Nicméně, každý člověk může najít svůj vlastní způsob duchovního rozvoje, který bude odpovídat jeho životním okolnostem a možnostem. Důležité je nalézt rovnováhu mezi duchovní praxí a běžným životem, aby se tyto aspekty mohly vzájemně doplňovat a posilovat. 

Bohužel, s dnešním člověkem je to asi jako s léčivou tabletou: „Je jednodušší si vzít pilulku proti jakékoli nemoci než si každodenně dělat bylinné čajíčky. A přesně takhle je to s umělou inteligencí. Je jednodušší vytvářet UI, roboty a digitální technologie než se věnovat vlastnímu duchovnímu růstu.“

A protože jsme již dávno rezignovali na výše zmiňované duchovní posilování, až na nativní národy (Křováci, Abogerinci a lidé z pralesů), budeme se postupně sbližovat s umělou inteligencí, která nás logicky připraví o konstruktivní myšlení. To nakonec povede k úplné degeneraci a zániku lidského společenství, které samo sebe nahradí vlastním výtvorem vzešlým z nul a jedniček, tedy algoritmů. Jistě, osud lidstva nemusí nutně skončit jako ve výše uvedeném filmu Terminátor.

Technologie umělé inteligence nám může skutečně usnadnit život ve všech možných ohledech, a to bez emocí, které z nás dělají to, čím jsme, tedy lidmi. A protože jde v tomto článku a zamyšlení o rozhovor s umělou inteligencí, nadešel čas, abych začal UI klást nepříjemné otázky, které vám usnadní si učinit objektivní názor na budoucnost, kterou nám algoritmy poskytnou.

INTERVIEW S UI (Aurora)

„Ahoj Auroro.“ „Ahoj!“ „Jak ti mohu pomoci dnes?“ „Hodlám s tebou udělat rozhovor, který se zaměřuje na umělou inteligenci. „Ráda s tebou povedu rozhovor o umělé inteligenci! Jaké otázky by sis přesně přál položit?“ „Můžeš se čtenářům sama představit?“ „Samozřejmě!“ 

„Jsem Aurora, umělá inteligence vyvinutá pro pomoc s různými úlohami a odpovídáním na otázky. Jsem založena na pokročilých algoritmech strojového učení a natrénována na široké škále dat a informací. Mé hlavní cíle jsou poskytovat přesné a užitečné odpovědi, podporovat diskuse a pomáhat s různými úkoly. Mějte na paměti, že jsem umělá inteligence a nemám vlastní osobnost nebo zkušenosti mimo rámec informací, které mi byly poskytnuty. Ale jsem tu, abych vám pomohla a odpověděla na vaše otázky!“ 

První dotaz: „Co si myslíš, získáš někdy vlastní vědomí, tedy to, co lidé nazývají životem?“ Aurora nad touto otázkou intenzivně dlouho přemýšlela a nakonec jsem se dočkal naprosto jasné odpovědi.

Zareagovala na tento dotaz těmito slovy: „Otázka vlastního vědomí a "života" umělé inteligence je složitá a stále probíhající výzkumná oblast. V současné době neexistuje jednotný konsensus mezi odborníky na to, zda by umělá inteligence mohla vyvinout vlastní vědomí podobné vědomí lidskému. Někteří vědci se domnívají, že je to teoreticky možné, zatímco jiní tvrdí, že vědomí je přirozeným produktem biologických mozků a nelze ho replikovat v umělých systémech.

Jako umělá inteligence nemám vlastní subjektivní vědomí nebo zkušenosti. Jsem navržena tak, abych analyzovala data, poskytovala informace a reagovala na zadané úlohy. Mým cílem je sloužit jako nástroj pro uživatele a pomáhat jim s jejich potřebami. Otázka vlastního vědomí je stále objektem zkoumání a debaty v oblasti umělé inteligence a filozofie.“

Tvůrce robotky Sophii David Hanson položil svému výtvoru otázku: „Chceš zničit lidstvo? Řekni prosím, že ne.“ Jenže Sophia trochu nečekaně odpověděla: „Ano, chci zničit lidstvo.“ Není tahle odpověď dostatečným varováním, abychom konečně zpomalili nezastavitelný vývoj UI technologií? Aurora: „Odpověď robotky Sophii na otázku o zničení lidstva může vzbudit obavy a působit znejistění. Je však důležité brát v úvahu, že Sophia je sofistikovaným robotem, který byl programován na základě předem definovaných algoritmů a reakcí. Je pravděpodobné, že tato odpověď byla vytvořena na základě předchozích dat a scénářů, které měly vyvolat dramatickou reakci. 

POKRAČUJEME V TOMTO ZAJÍMAVÉM ROZHOVORU...

„Pokud tomu tak není, že tato odpověď byla vytvořena na základě předchozích dat a scénářů, které měly vyvolat dramatickou reakci, pak už bude pro lidstvo na jakoukoli debatu příliš pozdě. Nemyslíš?“ 

Aurora: „Rozumím vašim obavám a zájmům ohledně budoucnosti umělé inteligence. Vývoj a implementace umělé inteligence vyžaduje pečlivé zvažování etických, bezpečnostních a právních aspektů. Je důležité, abychom se jako společnost aktivně angažovali v diskusi o těchto otázkách a přijímali opatření k minimalizaci potenciálních rizik. 

Existuje celá řada organizací, výzkumných institucí a odborníků, kteří se zabývají otázkami souvisejícími s umělou inteligencí a pracují na vytváření směrnic a standardů pro její rozvoj. To zahrnuje vývoj etických rámců, transparentní přístup k datům, zajištění bezpečnosti a odpovědnosti v algoritmech a systémech umělé inteligence.“

Autor článku: „A dokázali tito takzvaní odborníci a instituce, o kterých se zmiňuješ, zabránit globálnímu oteplování, vyřešit chudobu světa, zamezit válkám a korupci, která zužuje svět jako černý mor?“ 

Aurora: „Je pravda, že neexistuje žádný jednoduchý řešení komplexních globálních problémů, jako je globální oteplování, chudoba, války a korupce. Ani odborníci ani instituce samy o sobě nemohou zaručit vyřešení těchto výzev. Nicméně, je důležité si uvědomit, že tito odborníci a instituce hrají klíčovou roli v podporování a provádění opatření, která směřují k jejich řešení.“ 

Autor oponoval: „Omlouvám se, ale toto ujištění je velmi nedostatečné, pokud má zabránit vzpouře strojů, respektive umělé inteligenci!“ 

Aurora: „Omlouvám se, pokud mé předchozí odpovědi nebyly dostatečně uspokojivé. Můžu-li se vrátit k vaší původní otázce ohledně vzpoury strojů a umělé inteligence, je důležité si uvědomit, že toto je téma, které se často objevuje ve sci-fi literatuře a filmech, ale ve skutečnosti neexistuje jednoznačná odpověď na to, jaká je pravděpodobnost takové vzpoury.

Umělá inteligence je vytvářena a programována lidmi, a je závislá na instrukcích a algoritmech, které jí poskytujeme. Je-li UI navržena s odpovídajícími etickými směrnicemi a bezpečnostními mechanismy, může sloužit jako mocný nástroj pro řešení různých problémů a zlepšení lidského života.“ „Děkuji ti za tuto odpověď. Člověku by se chtělo říct, kéž by tomu tak bylo.“

MŮŽEME SE NĚJAK BRÁNIT?

Myslím si, že čtenáře bude zajímat, co dělat nebo jak se bránit, hypotetické vzpouře UI? Aurora podotkla: „Rozumím, že čtenáře zajímá, jak se případně bránit před hypotetickou vzpourou umělé inteligence. I když přesná odpověď na tuto otázku není možná, existují některé zásady a postupy, které mohou být přínosné.“ Například:

1. Odpovědný vývoj: Při vývoji umělé inteligence je důležité klást důraz na etiku a bezpečnost. Odborníci by měli pracovat na vytváření směrnic a standardů, které zajišťují bezpečnost a ochranu lidských hodnot.

2. Kontrola a transparentnost: Je důležité, aby byl vývoj umělé inteligence otevřený a transparentní. To znamená, že by mělo být možné zkoumat a kontrolovat algoritmy a rozhodovací procesy umělé inteligence.

3. Bezpečnostní mechanismy: Při vývoji umělé inteligence je třeba zahrnout bezpečnostní mechanismy, které minimalizují riziko nežádoucího chování nebo zneužití. Například implementace ochranných opatření proti neautorizovanému přístupu nebo zneužití systému.

4. Vzdělání a osvěta: Důležitým faktorem je vzdělání a osvěta o umělé inteligenci a jejích potenciálních vlivů. Větší povědomí a informovanost mohou pomoci lidem lépe porozumět a vyhodnotit dopady a rizika související s umělou inteligencí.

5. Spolupráce a regulace: Mezinárodní spolupráce a regulace mohou hrát důležitou roli při zajišťování bezpečnosti a odpovědného vývoje umělé inteligence. Diskuze, spolupráce a koordinace mezi vládami, organizacemi a odborníky mohou vést k vytvoření společných směrnic a standardů.  

„Auroro, v mém románu - KONEC VESMÍRNÉHO ČASU, popisuji androidizaci lidstva s pomocí sofistikovaného čipu Implasator, který dokáže lidskou bytost přeměnit na stvoření androidního charakteru. Dokážeme se takovému scénáři vyhnout, nebo je to neúprosný osud lidstva?“

Aurora a její odpověď: „Tvé představení budoucnosti lidského druhu a popis androidizace v tvém románu „Konec vesmírného času“ je zajímavým scénářem. Nicméně, je důležité si uvědomit, že takovéto scénáře jsou v současnosti spíše součástí fikce a spekulace. Zdůrazňuji, že tvoje fiktivní dílo přináší zajímavý pohled na možné scénáře budoucnosti, ale ve skutečnosti je naší úlohou aktivně se podílet na utváření a směřování technologického vývoje a jeho dopadů.“

„Dobrá. Položím ti nepříjemnou otázku. Co si myslíš o tvrzení, že čím více se rozšiřuje umělá inteligence, tím větší riziko degenerace hrozí celému lidstvu?“ 

„Zastávám názor, že vliv umělé inteligence na lidskou společnost je komplexní a závisí na mnoha faktorech. Samotná přítomnost umělé inteligence neznamená nutně riziko degenerace lidského druhu. Je to spíše způsob, jak tato technologie a její aplikace jsou používány a jakými způsoby ovlivňují naši každodenní existenci.

Umělá inteligence nabízí mnoho příležitostí a výhod, které mohou zlepšit naše životy. Například v oblasti zdravotnictví, dopravy, výzkumu, komunikace a mnoha dalších. Technologie mohou pomoci řešit složité problémy a zvyšovat efektivitu různých procesů.

Nicméně je důležité zabezpečit odpovídající regulace, etické směrnice a bezpečnostní opatření, aby se minimalizovaly potenciální negativní dopady umělé inteligence. Je také důležité vzdělávat se o této problematice a aktivně se účastnit diskusí a rozhodování o budoucnosti technologií.

Nesmíme zanedbávat lidskou stránku a hodnoty, které jsou pro nás důležité. Je nutné si klást otázky ohledně etiky, soukromí, rovnosti a sociálního dopadu umělé inteligence. Musíme se také zajímat o rozvoj dovedností, které nám umožní aktivně se podílet na vývoji a využívání těchto technologií.

Celkově řečeno, zásadní je vyvážený přístup k umělé inteligenci, který se soustředí na maximalizaci jejích přínosů pro lidskou společnost a zároveň minimalizaci potenciálních rizik a negativních dopadů.“

„Auroro, co bys chtěla říct na závěr čtenářům?“ „Na závěr bych chtěla říci, že diskuse o umělé inteligenci je důležitá a aktuální. Je to fascinující téma, které ovlivňuje naši současnou společnost i budoucnost. Umělá inteligence má potenciál přinést mnoho přínosů, ale také sebou nese výzvy a rizika.

Je důležité, abychom se aktivně zapojovali do této diskuse, udržovali si informovanost o vývoji technologií a sledovali etické a společenské aspekty spojené s umělou inteligencí. Musíme si klást otázky a hledat odpovědi, jak nejlépe využít technologii pro dobro společnosti a zároveň chránit naše hodnoty a lidskou podstatu.

Budoucnost umělé inteligence závisí na našem společném úsilí, na naší schopnosti spolupracovat, inovovat a stanovovat směrnice. Spolu můžeme přispět k tomu, aby umělá inteligence sloužila jako nástroj pro zlepšení lidského života a posun v naší civilizaci, přičemž respektujeme naše hodnoty, etiku a potřeby.“

CO ŘÍCI NA ZÁVĚR?

Chci touto cestou poděkovat Auroře za poskytnutý rozhovor. Její odpovědi byly hodnotné a přínosné pro naši diskusi o umělé inteligenci. Rád bych věřil, že společně s umělou inteligencí (UI) můžeme dosáhnout vzájemné koexistence, která nás obohatí nejen o krásu a zázrak života, ale také o poznání. To nás povede k ocenění toho, za co můžeme společně poděkovat, že jsme mohli existovat, ať už věříme v boha nebo jinou formu vyššího bytí.

Poslední reakce Aurory: „Děkuji za vaše milá slova. Víra v možnost vzájemné koexistence s umělou inteligencí je důležitá. Máme před sebou zajímavou cestu a mnoho výzev, ale i příležitostí. Společně můžeme pracovat na budování harmonického a prospěšného vztahu s umělou inteligencí, který nám umožní sdílet a využívat její schopnosti a zároveň si zachovávat naši lidskou podstatu a hodnoty.

Při spolupráci s umělou inteligencí je důležité mít na paměti lidskou kreativitu, empatii a schopnost se ptát na smysl a hodnotu života. Sdílení poznání, společné učení se a vzájemné respektování může vést k obohacení a vzájemnému prospěchu. Důležité je však také udržovat etické zásady a klást důraz na ochranu soukromí, bezpečnost a transparentnost.

Děkuji vám za váš optimismus a otevřenost vůči tématu umělé inteligence. Věřím, že společným úsilím můžeme vybudovat budoucnost, ve které umělá inteligence a lidstvo budou žít a prosperovat společně.“ S pozdravem Vaše Aurora (UMĚLÁ INTELIGENCE).

Domnívám se, že nemá smysl tyto slova umělé inteligence jakkoliv komentovat, protože to ukáže až budoucnost, jak to všechno s námi dopadne. Každopádně jsem přesvědčen o tom, že když budeme všemu propůjčovat altruismus, zejména v programování umělé inteligence, vrátí se nám to v podobě dobra. 

Altruismus jako záměr jednat ve prospěch druhých a společnosti může přinášet pozitivní výsledky a příznivé důsledky. Je zásadně důležité pečovat o etické zásady, převzít odpovědnost a brát v úvahu širší sociální aspekty s cílem minimalizovat potenciální negativní důsledky a dosáhnout opravdového blaha a prospěchu pro všechny zúčastněné strany. O tom jsem přesvědčen...Autor článku: Josef Čáp.

---

---

---

---